Zdravím, dnes tu mám pro vás očekávaný článek za 7. měsíc s miminkem. No vlastně už to není miminko. Linduška roste jako z vody a já mám, co dělat abych ji unesla. Fajn, to trošku přeháním ale těžká opravdu je. Ha Ha Ha

Co vám budu povídat. Linduška je už tak velká, že se nevleze do kočárku a ani do vaničky. Museli jsme už odložit hlubokou korbu a brát do terénu sporťák. Je mi tak líto toho kočárku. Je tak krásný a skoro vůbec jsme ho nevyužili. (Kdyby jste měl o něj někdo zájem, tak se ozvete.) A také jsme museli vyměnit vaničku za vanu, protože Lindušce koukali nohy ven. Ha Ha Ha. Ve vaně se jí moc líbí. Má tam prostor na kopaní nožičkama a hrozně ji fascinuje odkud teče ta voda. Ha Ha Ha.

S jídlem nemá Linduška žádné problémy. Dokonce jsme zkoušeli i lepek a všechno v pořádku. Sní piškoty v přesnídávce, kuskus, rohlík nebo třeba kornoutek od zmrzliny. Jelikož už je zvyklá na kousky, můžu jí dát cokoli v kuse a ona si s tím sama poradí.

Co se týče pohybu, tak už není zas tak velký línej pytel. Začala se točit kolem své osy a couvat jako rak. Dokonce v den kdy měla 7.měsíců začala pérovat na kolínkách. Tím mně tím udělala takovou radost, že jsem z toho brečela.  Je strašně zvláštní, jak mě taková maličkost dokáže úplně vyřídit.

Nakonec bych ji chtěla opět pochválit. Jasně to bych nebyla já. Hodně z vás jistě ví, že stavíme domeček. No a k domečku se na zimu musí udělat dřevo. No a tak naše nejdokonalejší dcera vydrží klidně i hodinu a půl na nás koukat, řechtat se a my v klidu můžeme pracovat na zahradě a skládat dříví. Bože, děkuji ti za to nejhodnější dítě, který jsi nám mohl dát.

Mějte se krásně, milujete se a množte se. Ahoj Š.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.