Ahoj, ahoj, ahoj. Volejte sláva, po dlouhé době vás tu vítám.

V první řadě bych se vám chtěla omluvit, že dlouho nebyl vydaný žádný článek. Mělo to několik důvodů, ale tím nejhlavnějším bylo stěhování. Ano, před vánoci jsme se stěhovali a tak nebyl čas a ani chuť psát články. Myšlenky byly úplně někde jinde a tak si ani moc nedokážu představit, jak by ty články vypadaly.

Teď už se ale přesuneme k dnešnímu článku. Dnešní článek bude o naší princezně a to za 9. měsíc jejího života. Jelikož je to už delší doba, bude to pro mě těžší zavzpomínat, co se v ten měsíc odehrávalo.  Moc konkrétních věcí nečekejte. To stěhování bylo opravdu náročné. Celý ten měsíc jsme jezdili po nákupech. Nakupovali nábytek, vybavení i potraviny a tohle všechno musela Linduš absolvovat s námi. Popravdě to byl pro ni ale i pro nás „vopruz“. Museli jsme nakupovat rychle, protože Linduška byla po chvíli protivka. Nóó a když je protivka Linduš, tak začne být protivka i tatínek a to si potom maminka neužije. Ha Ha Ha.

Co mě ovšem taky moc netěšilo bylo to, že se klubal další zoubek a to bylo hrozné trápení. Tři týdny měla obrovskou rýmu, kdy jsme museli často odsávat nosánek, aby mohla dýchat a aby se vůbec najedla. To ale nebylo to nejhorší, protože byla opravdu hodně zahleněná, tak hodně zvracela. Když píšu hodně, tak tím myslím po každém mléku či kašičce. Asi si říkáte, tak proč jsi jí nedávala něco jiného? No, asi takto. Linduška nic jiného na snídani a večeři nevezme. Tudíž to probíhalo asi takto: Vypila mlíčko, hrozně moc plakala a s brknutím hodila obří šavli. Potom se jí ulevilo usmála se a šla spinkat. Toto trvalo cca 3 týdny (a to měla i antibiotické kapičky do nosu). Pak nás vykoukl další zoubek a ze dne na den bylo po problémech. Co vám budu vykládat bylo to hodně vyčerpávající.

Co se týče pohybu, tak se toho moc nového v tom devátém měsíci nestalo. Zdokonalovala se v lezení a začala chodit na nočník. Ne nenutila jsem ji, jen jsem vyzkoušela její naznačování. Když si hraje a pak nejednou jde a hraje si s nočníkem, tak jí na něj posadím a ona se vyčůrá. Šikulka moje!

Největší zábavou tohoto měsíce jsou jednoznačně animační písničky na youtube (písničky pro děti). Když už nevím, jak to naše třeštidlo zabavit, je protivná a uplakaná, tak pomůže písnička „komáři se ženili“.

Co se týče plavání, tak po pobytu jsme se rozhodli chodit pravidelně jednou týdně do lázní, aby to plavání Linduška nezapomněla. Prvně jsme chodili plavat na bazén na Panoramě (hotel). Bohužel nám to po chvíli zakázali, protože tam prý děti pod jeden rok nesmí a tak jsme začali chodit do Boskovic. Tam se ale nelíbilo mně. Jednoznačně nejlepší je to pro nás v lázních v Kuřimi, protože tam jsou společné šatny a tak mně může Tomi pomoci a pro mě to pak není takový stres. To mně dá každá maminka za pravdu, že s malým prckem, který ještě nechodí je to opravdu náročné! Musíte totiž v krátkém čase osprchovat sebe i dítě (to dítě nemáte, kde ve sprše položit), dál osušit a obléci sebe i dítě…no musím vám říct, že když jdeme plavat sami bez táty, tak jdu ven s mokrou hlavou, zpocená s myšlenkami: „už nikdy nejdeme sami!!“.

Co se týče samotného plavání, tak pořád trénujeme potápění, kotrmelce, šipky a ležení na vodě. Po pravdě vám musím říct, že po nás hodně lidí kouká, že to dítě topím, ale nebojte, nikdy bych své dítě netopila. Já svoje dítě pouze učím, aby se sžilo s vodou, umělo brzo plavat a hlavně aby milovala vodu stejně jako já.

Než tento článek ukončím, tak vám tu dám pár fotek z našeho vánočního focení, které probíhalo na začátku prosince.

Jsme krásná rodinka… já vím!!

Mějte se krásně, milujte se a množte se Š.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.